Pohledy na vybrané téma

Rostlinná produkce

Základní potravinové kultury se dělí do tří samostatných skupin plodin:

  • Obiloviny – pšenice, oves, žito, ječmen, rýže, kukuřice, proso, čirok. Slouží především k lidské výživě – ať už celá (rýže) nebo zrno rozemleté na mouku.
     
  • Okopaniny – cukrová řepa, lilek, brambor, tuřín, maniok nebo čekanka. Velká část těchto plodin je určena na zkrmení dobytkem.
     
  • Luštěniny – hrách, fazole, čočka, sója či podzemnice olejná, které jsou významným zdrojem bílkovin zvláště v zemích tzv. třetího světa, a nejsou náročné na hnojení.

Obilnářství je v ČR i ve světě nejdůležitější částí rostlinné výroby. Zaujímá asi 50–60 % rostlinné výroby, přičemž čtvrtina celkové produkce obilnin připadá na pšenici. Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60–70 %. Světová produkce obilnin (bez rýže) běžně dosahuje 2 miliard tun. A co s takovým množstvím obilovin děláme? Asi třetina (30 %) je použita na výrobu jídla, 40 % na výrobu krmiva, 16 % na průmyslové využití (např. výroba biopaliv) a zbytek bývá uskladněn. Hlavní obiloviny tvoří asi pětinu obchodu se zemědělskými produkty. Nejvíce se vypěstuje a nejvíce se obchoduje s pšenicí, kukuřicí a rýží (35 % osevní plochy). Největšími producenty obilovin jsou Čína, USA, Indie – vyrábějí polovinu světové produkce obilnin, dále Francie, Indonésie, Rusko, Kanada, Brazílie, Německo, Bangladéš. Největšími exportéry pšenice a kukuřice jsou USA, Kanada, Francie, Austrálie, Argentina a u rýže Thajsko. Jaká je struktura spotřeby produktů rostlinné výroby se můžete dozvědět v kapitole: Spotřeba základních plodin.